Znám jednu ženu, budeme jí říkat Marie. Je skvělá kamarádka, ráda se směje a ve společnosti je s ní opravdu zábava. Ale když jsem ji poprvé objala, napjala se jako prkno. Pro mě je objímání – stejně jako jakýkoli nenucený fyzický kontakt – přirozenou součástí přátelství. Rychle jsem si ale uvědomila, že Marie to má úplně jinak.
Jak se naše přátelství prohlubovalo, bylo čím dál jasnější, že jakýkoli dotek ze strany ostatních jí velmi vadí. S obratností tanečnice uhýbá nastaveným rukám. Je až obdivuhodné, jak svědomitě si chrání svůj osobní prostor.
Jednou jsem se jí na to zeptala – protože jsem zkrátka zvědavá. A její odpověď byla pozoruhodná svou jednoduchostí. Pokrčila rameny a řekla: „Tohle jsem prostě já a vždycky jsem taková byla.“ Nemohla jsem než obdivovat její sebevědomé přijetí sebe sama. A dodala: „Je to součást mé osobnosti.“
V tomto bodě by bylo dobré si udělat náš bezplatný test osobnosti, pokud si nejste jistí, jaký máte typ osobnosti.
Jak osobnost ovlivňuje náš vztah k dotekům
Naše výzkumy potvrzují Mariiny postřehy. Některé aspekty osobnosti skutečně hrají důležitou roli v tom, jak vnímáme přátelský fyzický kontakt – především rysy Logický a Introvertní.
Podle našeho průzkumu „Smysl pro dotek“ v průměru 56 % lidí s Logickým rysem souhlasí s tím, že si užívají nenucený fyzický kontakt, třeba ruku kolem ramen, i na veřejnosti. Je to většina, ale ve srovnání s 79 % lidí s rysem Empatický, kteří souhlasí, je rozdíl poměrně značný.
V tomtéž průzkumu jsme se ptali, zda lidé považují fyzický dotek za účinný způsob komunikace – a opět se ukázal podobný rozdíl. V průměru souhlasí 59 % osob s Logickým rysem, zatímco u lidí s Empatickým rysem je to 83 %.
Tyto výsledky v žádném případě neznamenají, že každý s Logickým rysem má k dotekům tak negativní vztah jako moje kamarádka Marie. Naopak, grafy ukazují, že většině těchto lidí fyzický kontakt nevadí – jen o něco méně než lidem s Empatickým rysem.
Podíváme-li se na odpovědi na tytéž otázky u Introvertních a Extravertních osobností, můžeme pozorovat podobnou souvislost mezi introverzí a menší oblibou doteků.
V průměru 65 % Introvertů uvádí, že mají rádi lehký fyzický kontakt, zatímco u Extravertů je to 84 %. Přibližně 70 % Introvertů považuje fyzický dotek za účinnou formu komunikace, ve srovnání s 86 % Extravertů – a to jasně ukazuje typickou zdrženlivost Introvertů.
Introverti s Logickým rysem a vyhýbaní se kontaktu
Tak a teď si otevřeně pojmenujme několik typů – samozřejmě s láskou.
Architekti (INTJ), Logikové (INTP), Logistikové (ISTJ) a v menší míře Virtuózové (ISTP) jsou známi tím, že vykazují relativně nízkou míru souhlasu s výše zmíněnými dvěma otázkami.
Proč tomu tak je?
Jednoduše – takoví prostě jsou. Jak řekla moje kamarádka Marie – která je mimochodem Logik – je to součást její osobnosti.
Kombinace Introvertního a Logického rysu se jasně odráží v tom, jak jednotlivé typy odpovídají na otázku: „Popisovali byste se jako otevřeně expresivní prostřednictvím fyzického kontaktu?“
Introvertní osobnosti se často považují za velmi uzavřené a u některých z nich se tato zdrženlivost projevuje i v jejich tělesné sféře. Introverti s Logickým rysem navíc méně často cítí přirozenou potřebu přijímat náklonnost – ať už fyzickou, nebo citovou. Jejich Logický rys jim spíše velí vyhledávat intelektuální spojení než vnější projevy náklonnosti.
S ohledem na to, jak uzavření a přemýšliví tito lidé bývají, pro ně může být dotyk velmi intimní zážitek. Téměř 70 % Architektů považuje obejmutí za něco víc než jen běžné gesto. Zatímco lidé s jinými typy osobnosti mohou „intimitu“ chápat různě, většina z nás se shodne, že vyžaduje jistou míru důvěry – a tu Introverti s Logickým rysem obvykle vyhrazují jen těm nejbližším.
Když se podíváme na celý obraz a zaměříme se na to, jak tyto dva rysy vzájemně působí, dává naprostý smysl, že právě Introverti s Logickým rysem mohou mít sklon vyhýbat se přátelskému doteku od lidí, s nimiž nemají blízký vztah.
Další faktory ovlivňující vyhýbání se doteku
Je důležité si uvědomit, že určitou roli v nechuti k fyzickému kontaktu mohou hrát i jiné faktory než jen typ osobnosti.
V mnoha kulturách je běžné se kontaktu vyhýbat – obzvlášť mezi lidmi opačného pohlaví – nebo je takové chování dokonce považováno za nevhodné. To může mít velký vliv na to, proč někomu není příjemné poklepání na záda nebo dlaň kolem ramen.
Vedle kultury jako celku hrají velkou roli i rodinné zvyky. Sama jsem Empatický typ, ale když jsem vyrůstala, v naší rodině jsme se téměř neobjímali. V dospívání jsem vždy ztuhla, když se mě někdo z přátel dotkl – byla jsem nejistá a nevěděla, jak reagovat.
Přitom se mi ten dotek líbil, i když mě znejišťoval. S časem jsem si jej zamilovala a sama jej začala oplácet. Díky tomu jsem se cítila svým přátelům blíž. Postupně se pro mě stalo běžné vyjadřovat se prostřednictvím přátelských doteků. To ale rozhodně neplatí pro všechny, kdo vyrůstali v prostředí, kde fyzické projevy náklonnosti nebyly běžné – a někteří svou zónu komfortu nikdy nerozšíří.
Než tento článek uzavřu, chci se zmínit ještě o dvou důležitých faktorech, kterým se ale podrobně věnovat nebudu. Nechci je zlehčovat, jen přiznávám, že přesahují rámec mých znalostí i samotné teorie osobnosti.
Prvním z nich je jev označovaný jako taktilní přecitlivělost nebo taktilní defenzivita, což je projev poruchy smyslového zpracování. Jde o stav, který se netýká jen vyhýbání se dotekům, ale obecně extrémní přecitlivělosti na podněty působící na kůži. Často se vyskytuje u neuroatypických osob.
Druhým faktorem je zneužívání. Když je tělo člověka zneužíváno nebo zraňováno jinými, může to mít dlouhodobé dopady na to, jak komunikuje s okolím a jak vnímá fyzický kontakt.
Závěrem
Pokud patříte mezi ty, kdo se vyhýbají fyzickému kontaktu, vězte, že v tom nejste sami – a co je nejdůležitější, není na tom nic špatného. Je zdravé znát a respektovat své hranice i to, co je vám příjemné.
To neznamená, že se občas neobjeví trochu trapná situace – třeba jako když jsem poprvé objala Marii. Ale její schopnost přijmout sebe samu a otevřeně o svých potřebách mluvit – stejně jako moje ochota její potřeby respektovat – byly klíčové pro vznik našeho blízkého přátelství.
A víte co? Občas, vždy po svém a když je opravdu nadšená, mi Marie lehce stiskne paži. Takový drobný dotek pro mě znamená mnohem víc než obrovské objetí od někoho cizího, protože vím, že mi důvěřuje a že si naše přátelství užívá stejně jako já to její.
Pokud se běžným dotekům vyhýbáte, jak podle vás vaše osobnost ovlivňuje tento sklon? A jak dáváte svému okolí najevo své potřeby a preference? Podělte se s námi v komentářích.
Další čtení
- Jak rozpoznat osobnostní rysy v praxi: Logický vs. Empatický
- Jak poznat introverzi a extraverzi v běžném životě
- Některé osobnostní typy obtížněji přijímají náklonnost
- Sebe-přijetí je důležitou součástí cesty osobního růstu. Podívejte se na náš Prémiový balíček průvodců a testů, které vám pomohou lépe poznat sebe sama pomocí teorie osobnosti.